grafický dopad #04 – Vizuální smog v Plzni

Plzeň má svůj manuál reklamy a iniciativu, která bojuje proti vizuálnímu smogu

Po Brně, Praze, Ostravě, Znojmu, Olomouci, Frýdku a dalších městech byl představen Manuál reklamy ve veřejném prostoru v Plzni. Jak se mu daří a jaká ho nyní čeká fáze? Která místa jsou v Plzni nejhůře zasažená vizuálním smogem a kde se dá naopak inspirovat? Na tyto a další otázky nám odpověděli Yvon a Václav z iniciativy Vizuální smog v Plzni.

 

(Zdroj: Václav Cinádr a Yvon Kovářová) 

 

Kdo stojí za projektem Vizuální smog v Plzni?

Yvon: Já a Václav.

Václav: Já a Yvon. Jsme takový stabilní základ, ale je kolem nás několik dalších kolegů, podporovatelů, pomocníků. Však oni ví, o kom mluvím a moc si toho vážíme.  

 

Jak dlouho projekt funguje a co vedlo k jeho založení?

Yvon: Přesně si nevybavuji, rok 2016? Ale co zavdalo příčinu ke vzniku projektu, si pamatuji přesně – byl to zápočet z vizuální antropologie. Ta to všechno začala. Měli jsme vypracovat projekt, který by zohledňoval prvky vizuální se sociálním rozměrem, a dlouho jsem nemohla přijít na téma, ve kterém jsem chtěla propojit svůj umělecký obor s daným oborem. Až jednou jsem šla po Americké ulici, která je pro mě jedna z nejděsivějších ulic s vizuálními omyly, a jak jsem tak koukala kolem sebe, tak téma bylo na světě.

A pak na základě dotazníkového sběru informací od veřejnosti jsem zjistila, že tady není skoro žádné povědomí o problematice reklamy ve veřejném prostoru, což mě vyburcovalo ke zviditelnění tématu, spíše po estetické stránce než obsahové. A proto vznikla iniciativa Vizuální smog v Plzni.

Václav: Já se k projektu připojil o rok později. Tehdy jsem byl už členem spolku Pěstuj prostor, který dlouhodobě zabývá veřejným prostorem, komunitním plánováním, urbanismem, popularizaci architektury, atd. Vizuální smog mi v Plzni dlouho přišel tak závažným problémem, že by si to zasloužilo zvláštní pozornost. Situace v Plzni pro mě překročila určitou mez snesitelnosti a trpělivosti. Zjistil jsem, že už existuje FB stránka Vizuální smog v Plzni, zašli jsme s Yvon na kafe a začali vymýšlet, jak všemožně ten projekt posunout a naplánovali plno akcí. Pro oba to bylo takové vzájemné nakopnutí, že v tomhle vidění města nejsme sami.

 

Co je vaším cílem a jak toho chcete dosáhnout? 

Yvon: Jeden z cílů je díky ÚKR (Útvar koncepce a rozvoje) města Plzně a převážně Vaškově aktivitě splněn. Vznikly plzeňské manuály, které snad nebudou mít jen papírovou podobu vhodnou tak akorát do šuplíku, ale stanou se žitou skutečností. Co je však pro mě top cíl, je dosáhnout u široké veřejnosti většího zájmu o veřejný prostor a architekturu. Jak toho dosáhnout je běh na dlouhou trať, ale už teď můžu sledovat, že se situace postupně mění k lepšímu. Velkou zásluhu na tom mají právě spolky, iniciativy a jiné uskupení, které „probouzejí“ veřejnost…

Václav: Jednoduše je to kultivace veřejného prostoru. Reklama byla, je a bude součástí města. Jde ale o míru a její formu. Jde nám řekněme o rovnováhu a nastavení nové normality.

 

 

(Zdroj: Vizuální smog v Plzni) 

 

Z jakého důvodu je podle vás veřejný prostor tolik přehlcen reklamou?

Yvon: Těch důvodů je strašně moc… Jeden z důvodů jistě je, že umístění reklamy nemá jasná (a daná) pravidla. To pak budí názor, že se všechno smí… Dalším důvodem je strašně komplikovaná legislativa pro vymáhání odstranění legální/nelegální reklamy z veřejného prostoru. Také za to může všeobecný postoj „Já, všeuměl, co ví všechno nejlíp“. Tento přístup vidíme na mnoha provozovnách. To stačí mít tiskárnu, na které vytisknete vlastní návrh, který jste před 5min. vytvořili ve wordu nebo v malování.

Není tady velký zájem investovat do odborníků a nechat si poradit s reklamním stylem či s konceptem svého byznysu. Já to na jednu stranu chápu, kdo by nechtěl ušetřit, ale… Zároveň chybí estetické cítění, snaha o kultivovanost a celkově respekt k architektuře. A v neposlední řadě vliv konzumní společnosti, která neustále musí po něčem toužit...

 

„Reklamní agentury si pak střeží tajemství, že vám tři billboardy ve změti stovek dalších moc prodeje nezvednou.“

 

Václav: Nechci se tu úplně pouštět do nějakého politicko-historického exkurzu o přervaných českých dějinách, ztrátě soukromého vlastnictví, změně vztahu k němu a úpadku estetického cítění čtyřiceti lety komunistického režimu. Po nově nabyté svobodě pak každý zkouší podnikat, namísto normalizační šedi přichází do módy vše co nejkřiklavější a odpor proti jakýmkoliv regulacím je přímo hysterický. To nám částečně zůstalo dodnes, že si přeci se svým majetkem mohu dělat cokoliv.

Dodnes je pro ně památkář synonymem jehovisty kříženého s podomním prodavačem hrnců. Provozovatelé se postupně dostali do vlastní pasti a roztočili spirálu, ze které je těžký návrat. Je to hra bez mantinelů, kdy secondhand křičí, svítí, bliká a donekonečna replikuje informaci, že je skutečně secondhandem, že prodává ponožky, trička, kabáty, mikiny. No a vedle vznikající obuv se přeci nenechá zahanbit a ještě přitlačí na pilu. Nikomu to ale nezazlívám, prostě se to tak přeci dělá a proto to musí fungovat.

Kategorie sama o sobě je venkovní reklama. Zvlčilá reklama bez regulace ve městě dosáhla vrcholu. Říkejme tomu třeba maximální kapitalizace veřejného prostoru a často ne úplně legální. Reklamní agentury si pak střeží tajemství, že vám tři billboardy ve změti stovek dalších moc prodeje nezvednou.  

 

Jak by se tomu dalo předcházet? 

Yvon: Osvětou, vepsanými a jasnými pravidly pro umisťování venkovní reklamy, vlastním respektujícím přístupem.

Václav: Předejít tomu už je pozdě, teď už se postupně napravují jen škody, ale výsledek bude nevyhnutelně dobrý. Někde tomu pomohou podobné iniciativy, jinde osvícení politici, jinde tlak veřejnosti a zákazníků. Nakonec zvítězí slavná neviditelná ruka trhu. My se to snažíme jen trochu popostrčit.

 

Šlo by se vydat jinou cestou, než si nechat vytvořit agresivní offline reklamu? 

Yvon: Často se setkávám s názorem, že v dnešním digitálním světě se má reklama spíše cílit do online prostředí. Já nejsem úplně toho zastáncem, protože tam mě ta reklama štve taky. Ale je fakt, že tam se od ní kdykoliv můžu odpojit. Ve veřejném prostoru to moc nejde. Tam se stačí vydat cestou takové offline reklamy, která nebude svou agresí (rozumí se i množstvím) nic a nikoho urážet, rušit. Jak se říká, všeho moc škodí, což by měla být ta cesta, kterou se vydat.

Václav: Jistě šlo. Vytvořit dobrou neagresivní úctyhodnou offline reklamu.

 

(Zdroj: Vizuální smog v Plzni) 

 

Jak je na tom město Plzeň s reklamním smogem oproti ostatním městům v ČR? 

Václav: Zcela stejně jako srovnatelně velká města s hlavním silničním tahem skrze město a takovým pohybem lidí a turistů. Plzeň není v tomhle asi nikterak výjimečná. Možná jen v tom, že když přijíždíte z nedalekého Německa a z dálnice D5 sjedete až v Plzni, tak je to bolestivý náraz…

 

Jaké části Plzně jsou reklamou nejvíce zamořené?

Yvon: No, já bych řekla, že všechna, ale děsně mě serou (se omlouvám za to slovo, ale to prostě nejde vyjádřit jinak) Sady Pětatřicátníků a Americká ulice. A taky nechápu podobu vlakového hl. n., které by mělo být vizitkou města. Fakt tomu nerozumím, proč vždycky nádraží (nejen v Plzni) musí vypadat tak neutěšeně…

Václav: Logicky jsou to oblasti s největším pohybem lidí, tramvají a aut. Další nejtragičtější vizitkou jsou příjezdové silnice do města. Po průjezdu hustým pralesem billboardového stromořadí vám nikdo neuvěří, že se Plzeň snaží být kulturní metropolí západního střihu. Spíše pak působí jako ušmudlaný katalog Neckermann, kterým nemáte moc chuť listovat.

 

Jaké části Plzně mohou být naopak inspirativní?

Yvon: Když budeme mluvit o částech Plzně, tak určitě je inspirativní sadový okruh. A když budu hodně shovívavá, tak i náměstí není z těch nejhorších, ale i tam se najde dost vizuálních paskvilů. A bohužel, někdy nejde jen o reklamu… Jinak jsem vždycky ráda, když objevím nějaký příjemný vizuál nové provozovny. Pro mě je to doklad, že se děje skutečný progres v přístupu reklamní prezentace a k architektuře. Ať je to kdekoliv… 

 

Jak se daří Manuálu reklamy ve veřejném prostoru a Manuálu označování provozoven v Plzni? 

Václav: No zatím se mu moc nedaří. Je pěkně vytištěn a moc mu to sluší. Teď přichází ta nejdůležitější část, jeho implementace do reálu. Manuály byly představeny loňský rok v srpnu. Naplánovány byly komentované prohlídky a hlavně komunikace s provozovateli. Ale popravdě jako majitel obchodu nechcete řešit svojí polepenou výlohu, když ani nevíte, zda vůbec ještě někdy otevřete, ale jejich čas přijde.

 

Jakou cestou by se měl provozovatel/majitel vydat, pokud by si chtěl otevřít v Plzni provozovnu?

Yvon: Řídit se heslem „Méně je více“!!! a třeba se mrknout do manuálů…

Václav: Kouknout do manuálů, nechat si poradit, řídit se základními pravidly a třeba si požádat o motivační příspěvek.  

 

(Zdroj: Vizuální smog v Plzni) 

 

Jak postupovat, pokud narazím v Plzni na reklamní smog nebo provozovnu, která má více označení než se sluší? Má město nějaký orgán/instituci, který se tomu věnuje?

Yvon: Co se týče provozoven, tak tam je to komplikované a řešení zůstává pouze na provozovateli konkrétní provozovny, pokud tedy provozovna nespadá pod MPR, kde by mohl zasáhnout odbor památkové péče. Můžeme také zkusit aktivně oslovit majitele dané provozovny a v případě kladné reakce nasměřovat na ÚKR města Plzně, který by tento problém měl nyní řešit a motivovat provozovatele k usměrnění jejich vizuálu na základě vzniklých manuálů.

Ale osobně musíme brát v úvahu, že to, co se nám nelíbí, nemusí být nutně špatně, pokud tedy fasádu nepostihla epidemie cedulek…  Je to jako s uměním, také subjektivní záležitost. Co se týče outdoorové reklamy, tak zkusit podat žádost o prošetření přes aplikaci Plzni.to, pokud si nejsme jisti, jestli se náhodou nejedná o nelegální reklamu nebo poslat na příslušný úřad email s žádostí o prošetření. A pak je tady možnost vzít vše do vlastních rukou a dle iniciativy Přidej se a strhni to nelegální reklamu vlastnoručně odstranit.

 

„Snad jen to, že by se mohl stát lahůdkou na stránce grafického odpadu? Represe fakt není dobrým řešením…“ 

 

Co hrozí provozovateli za porušení manuálu?

Yvon: Snad jen to, že by se mohl stát lahůdkou na stránce grafického odpadu? Represe fakt není dobrým řešením…

Václav: Prozatím je manuál materiálem doporučujícím, pro město a jeho majetek závazný. Uvidí se, jak to bude fungovat.

 

(Zdroj: Vizuální smog v Plzni) 

 

Proč je pro veřejný prostor a společnost dobré bojovat s reklamním smogem?

Yvon: Myslím si, že čistší veřejný prostor vede ke zvýšení estetických norem, přináší větší pocit bezpečí a rozhodně v něm máme chuť setrvat déle, takže dostane i jinou funkci, než jen komerční...

Václav: Veřejný prostor je nás všech a musíme si uvědomit, jak velkou hodnotu má. Doma se také cítíte lépe, máte uklizeno a vidíte na svojí podlahu.

 

Co si myslíte o všeobecně normalizovaném názoru „špatná reklama, taky reklama“?

Yvon: Rozhodně (i u mě) zanechá stopy. Ale spíš psychické než nákupní…

Václav: Že je to blbost…

 

Znáte osobně nějakého „Vénu“?

Yvon: Rozhodně nejlepší grafik, od kterého bych neměla morální výčitky koupit si párky…

Václav: Kousek od bytu mám zapadlé Copy Centrum, kam občas chodím, když mi dojde toner. Tam se zastavil čas, tisk všeho druhu, drobné grafické práce mrknutím oka, vizitky nebo parte do pár minut a jestli chcete o půlnoci nažehlit fotografii svého čtyřnohého mazlíčka třeba na deštník, tak zdejší „Véna“ je váš člověk.

 

Co se vám povedlo za dobu fungování vašeho projektu? Na co jste nejvíce pyšní?

Yvon: Vznik manuálů a šíření tématu mezi širší veřejnost.

Václav: Jsem pyšný na náš návrh na změnu Územního plánu Plzně, aby v nejcennějších částech města, v jeho centrální oblasti, širším centru a při významných kompozičních osách nemohly vzniknout nové billboardy a megaboardy. Po zamítnutí našeho návrhu bylo naše odvolání proti rozhodnutí snad ještě lepší a bravurně vyargumentované. To nám teda také smetli ze stolu, ale třeba za 5 let to vyjde. Mimochodem, velké poděkování všem, co se na textu podíleli a „poděkování“ všem, co se podíleli na zamítnutí.

 

Jaké jsou vaše plány do budoucna?

Yvon: Ve spolupráci se spolkem Pěstuj prostor plánujeme výstavu vizuálního smogu ve veřejném prostoru, abychom s tématem oslovili i jinou bublinu. A snad také na jaře proběhnou další edukativní workshopy pro ZŠ a SŠ. Na podzim proběhly pouze dva z těch plánovaných, ale i tak bylo pro mě velmi vděčné diskutovat se studenty na téma vizuálního smogu a přinášet jim jiný pohled na veřejný prostor. Téma se musí stále živit, obzvláště u mladých lidí, kteří mohou v budoucnu přistupovat k veřejnému prostoru a k reklamě už úplně jinak.

Václav: Yvon ještě zapomněla na jednu věc, která je vlastně tajná, ale třeba se Plzeň brzy dočká umělecké intervence na téma vizuálního smogu. Já sním o tom, že budu mít někdy v budoucnu chvíli času a začnu konečně řešit konkrétní plochy. Podobně jako to dělá Zdeněk Jahn z iniciativy Přidej se a strhni to, nebo Michal Závodský v Brně. Denně jezdím kolem ploch, o kterých vím, že jsou nelegální, nebo pravděpodobně budou a postupně je chci s úřady odstraňovat.

Pracovat na popularizaci a strategických dokumentů, dělat komentované procházky a výstavy je fajn, ale občas potřebuješ za sebou vidět nějaký hmatatelný výsledek. Billboardy na přívěsech podél silnic, těšte se! No a pak jsou takové ty velké plány jako úspěšná změna územního plánu, místní vyhláška proti plachtám přes baráky, nedej bože změna pitomý legislativy… Snít se ale musí…

 

 

Sledujte „Vizuální smog v Plzni“ na Facebooku a Instagramu!

facebook.com/vizualnismogvPlzni

instagram.com/vizualni_smog_v_plzni

vizualnismog.plzne.cz/o-projektu

 

– 

 

Rubrika grafický dopad 
Dáváme prostor projektům nebo aktivitám, které mají pozitivní vliv na boj proti grafickým chybám a vizuálnímu smogu ve veřejném prostoru. Znáte další projekty, které pomáhají zlepšit veřejný prostor? Dejte nám vědět.

 

–  

 
Podpořte fungování grafického odpadu sdílením článku nebo nákupem na našem e-shopu.